Úvaha....4.11.2020
6. listopadu v 13:55
A co když je to o tom prostě a jednoduše být a neočekávat?
Zaměřit se na sebe a být prostě teď a tady v kouzelném okamžiku čistého bytí...Neplnit očekávání druhých, nesnažit se zalíbit, neříkat co druzí chtějí slyšet pod rouškou přijatelnosti. Říká se tomu opravdovost, naslouchat svému rytmu srdce, dovolit si dělat nic a pojmenovat své opravdy...a ano, to se skutečně nemusí líbit 
Tak jako slunce vychází a paprsky prozáří nový den...nikdo slunci neříká jak má svítit, prostě to ví a dělá svůj job...svítí, prosvětluje, září,zahřívá, hřeje...veskerou možnou silou,kterou má...diky
